Tipy, jak se mít dobře v Dánsku, kde stovka na chleba nestačí

Než jsem se odstěhovala do Dánska, vůbec jsem nevěděla, jak chutná sýr a kolik chutí může mít dobré víno. Ne že bychom je v Čechách neměli, ale člověk musí daleko pečlivěji hledat. Není to standard.   A standard je v ohledu kvality života strašně důležité slovo, nejen v Dánsku.   Dánové jsou výjimečný v tom, že díky postavení své měny a sociálním […]

Read More

Jak na černo-bílé vidění (své i jiných) a jak rozhodovat v nejasnostech

Poslat někoho v hádce do kopru? Zůstat v práci, která mne stresuje? Dát si něco dobrého, když vím, že po tom tloustnu atd. Život nás staví před mnohé ano/ne volby.

Jak se k té nejednoznačnosti máme postavit – jak rozpoznat, co je zdravý rozum, co jsou zbytečné obavy, co intuice a náš osobní osud (jímž je třeba projít k naplnění svého bytí)?

Jednoduše řečeno, co je láska a co je absence lásky…

Read More

Jak na zkratkovité (sebe)destruktivní emoce – metoda semaforu

"Maminko, proč jsem tak zlej?" zeptal se jednou mé kamarádky její pětiletý syn poté, co vybouchl a udělal scénu. V tu chvíli už byl vyklidněný únavou, oči dětsky vykulené a uslzené, v hlase lítost - vůbec nechápal, co se mu to stalo.  Obrana, nebo útok jsou instinktivní. Když se bezbranné dítě nebo dospělý člověk přesvědčený o své bezmoci střetnou s občasnou krutostí, [...]
Read More

Jak zvládnout záchvat úzkosti, žárlivosti – nebo citového chladu?

Někdo vás vytočí? Náhle vás napadne, že se někomu něco strašného stalo? Váš muž je na večírku a neozval se, jak slíbil, a rozjede se paranoia? Někdo něco udělá a vy si připadáte neviditelní, nerespektovaní a úzkost či vztek zachvátí tělo. Cítíte se ohrožení a dokážete rozdávat rány (mlčenlivou záští, slovy, nebo i fyzicky)… Spouštěč a reakce. Někdo nebo něco zmáčklo ZASE […]

Read More

Osud musí být vynikající manažer a koordinátor!

Kdybych totiž svého drahého potkala… ♥️ Ve čtrnácti – koukala bych do země a nejspíš se nechala sbalit jeho kamarádem ♥ V sedmnácti – ignorovala bych ho, protože by nehrál na kytaru, ani nezpíval ani jinak neimponoval ♥ V osmnácti – považovala bych ho za ňoumu s mírnou nadváhou a nejspíš bych sbalila jeho kamaráda ♥ V jednadvaceti – asi by to byla úžasná láska, na […]

Read More

Jsi také fire soul? Optimismus jako životní cesta ze dna vzhůru

Když mi bylo kolem 20, byla jsem docela magnet na “pochybné” přátele, mezi nimiž jsem se ale paradoxně občas cítila dobře – mohla jsem být outsider, nemusela jsem nikomu dokazovat, že jsem hodná, slušná, blábláblá, jak tomu bylo v jiných mých rolích. V jejich společnosti se na mě lidi podívali – “piercing, číro, ha, už tě znám, holčičko!” – a už ode […]

Read More

Potom mě tedy prosím miluj podmínečně…

KDE KONČÍ SVOBODA A ZAČÍNÁ NEZÁJEM? Poprvé jsem narazila na přirovnání bezpodmínečné lásky k nezájmu či dokonce lhostejnosti v knize Richarda Bacha – Jediný (doporučuju!). Zacinkalo to, jako bych objevila dávno ztracené. Jasně dá se na to dívat z mnoha úhlů a mohli bychom o tom polemizovat dá rána. Někdo bude nesouhlasit, ale já musím říct, že jsem si tím docela ujasnila, […]

Read More

Kdo kdy v životě neměl pocit, že vše podstatné už bylo řečeno? (a malá pozvánka)

cosi otřáslo mými základy přesně v tom místě, kde duše reaguje na život, a já najednou nevěděla s jistotou, co bych vám vlastně řekla. Tím cosi byl v podstatě konec hledání odpovědí. Alespoň prozatím. Mám nahledáno do zásoby, možná na pár dalších životů, možná do příští středy, kdo ví 🙂 Kdo kdy v životě neměl pocit, že vše podstatné už bylo řečeno? 🙂

Read More

Když ti život nadhodí, pořádně odpal! (a jdi mrknout do zrcadla)

NEDĚJÍ SE MI ŠPATNÉ VĚCI, PROTOŽE JE JAKO ŠPATNÉ UŽ NEINTERPRETUJI. NEJSEM OBĚŤ, JSEM HRÁČ. Celý život jsem dostávala míčkem po čumině… čili… normálně po držce. Po každé ráně jsem zůstávala v šoku a nemohla pochopit, jak život a lidé kolem mohou být  “tak nespravedliví” (krutí, zlovolní, nechápaví, necitliví, přecitlivělí, blbí atd. atd.), a říkala jsem si…

Read More