25. 3. Hovory se systémem – štěstí přeje přirozeně z-odpovědným, s-vědom-itým

binary-system-557614_640 (1)Mám pro Vás novinku – jste-li kritik současného systému, jste jeho oblíbeným tiskovým mluvčím. Bylo by zajímavé sepsat Hovory se systémem, určitě by se nám odkrylo mnoho souvislostí, že všechno není černé nebo bílé. Takové pochopení by nás vyvedlo z tenze, ve které se nyní společnost nachází v čím dál větší míře. Jako by emoce rezistence, vzpupnosti, oběti atd. mohly něco změnit, že? 🙂

Pro změnu systému je cesta jednotlivce nejsnazší a zároveň nejtěžší – rozpustit svůj odpor k systému, přistoupit na proces tvořivé změny a chápat, že jednáme s velmi starým, občas nevrlým důchodcem, který ale vlastně ve výsledku vždycky chtěl jen, aby svět byl v míru a v pořádku, jen se do toho tak nějak zamotal, všechno mu přerostlo přes hlavu, ukázalo se, že je to často nefunkční, a tak je teď záchvatově agresivní a diktátorský a cítí se nedoceněn, nepochopen ve svých úmyslech („ale já to přece myslím dobře“).

Systém je energetická rovina tvořená vědomím i podvědomím nás všech lidí, je to určitá (na jiné úrovni dohodnutá) platforma fungování naší společnosti. Není primárně zlý. Jeho cílem není člověka vysát, zotročit (to by šel sám proti sobě), jeho cílem je udržet funkčnost (a teprve nyní se tato sebe-vědomá platforma učí chápat, že psychické, fyzické, mentální, a dokonce i duševní zdraví lidí je pro něj vzhledem k jeho účelu vhodné), systém se potřebuje naučit humánnosti – a kdo jiný jej to naučí, než ti, kdo nesou ctnosti člověka?

Mám takový dojem, že systém UŽ si je vědom, že jeho vlastní struktura je zkostnatělá a že jeho hlas je zastupován úředníky a pracovníky, kteří jsou rigidní díky svému strachu narušit starý řád, díky strachu z následků (v podstatě strachu z chaosu, vraždění, rozkrádání… – je tam strach: „když povolím v tomto, všichni zvlčí a bude to šílené“ – lidi mu zavdali v historii hodně záminek k tomu si to myslet). Nutno říci, že starý přístup systému byl potřeba – člověk neměl (a v mnohém ještě nemá) úroveň vědomí na to, aby byl schopen vybudovat fungující vcelku mírumilovnou společnost, jaké jsme se dožili dnes, byť mír je ještě stále křehká záležitost. Dá se říct, že jako lidstvo jsme si takto vybudovali umělou berličku, která nás provedla nejkritičtější fází, nyní bychom si chtěli vykračovat po cestičce  jako šviháci a berlička nám překáží, zakopáváme o ní…

Systém je ve stejné fázi jako člověk, který si sám uvědomí, že dozrál čas ke změně. Nyní jsou jeho hlasem jak úředníci, tak kritici současného společenského nastavení, vlastně každý z nás a náš názor na věci věřejé – to, když si uvědomíme, uleví se nám – nebojujeme proti systému – spolutvoříme s ním změnu. Protože my jsme systém. A tento systém je postupně ochotný ke změně stejně jako člověk, který změní své myšlení, a tím i priority – namísto nemoci volí zdraví a je ochoten tomu přizpůsobit své kroky, byť to není snadná cesta.

Vedlejším smyslem systému je vynutit zodpovědnost tam, kde v člověku není. To je mírně kontraproduktivní – kde není zodpovědnost, není ani úcta k systému – těm je to jedno, „vězení, pokuta, no a co, stejně mě nechytí“. A pak jsou tu lidé, kteří nedělají svinstva, protože se bojí následků – tím se nic nenaučí, musí si projít následky a pak se budou chtít změnit sami od sebe. Systém se snaží minimalizovat riziko, že by nezodpovědní narušili celek – těm je to jedno a ve výsledku jsou ruce svazovány lidem, kteří zodpovědnost v sobě mají a kteří vlastně takový systém vůbec nepotřebují, potřebují jiný podpůrný systém. Máme tu vedle sebe staré a nové vědomí a vedle starého systému se buduje nový – podpůrný systém. Všechno je v pořádku. Změna. Až bude všechno připravené, starý pán odejde do důchodu.

Osobně se domnívám, že kdyby systém byl nějaký pán, byl by vyloženě saturnovského typu, byl by na nás přísný, občas by i křičel a trestal, ale kdyby uviděl naši ochotu dělat věci správně, kdyby viděl, že už tu zodpovědnost máme, pochopil by, že už na nás nemusí křičet a být tak přísný a vysávat z nás duši.  Dal by nám šanci a bylo by na nás, jak bychom s důvěrou naložili – to je otázka, v jakém stavu je kolektivní vědomí Čech? Co by se stalo, kdybychom zhasli a za pár dní rozsvítili? Co by zůstalo na svém místě?

Když pochopíme pohnutky starého pána, vlastně s ním začneme docela soucítit, i on pak ucítí, že tam není odpor – a kdyby jen mohl uvidět, že kvůli jeho nesplnitelným požadavkům trpíme a trápíme se, mnohdy doslova živoříme na hranici vlastních možností a zabíjíme svojí kreativitu, jistě by i jeho srdce zjihlo a byl by ochotný přistoupit nám na určité kreativní alternativy na vyzkoušení, do začátku… než zjistíme společně, jak dělat věci lépe, aby to už nebyl boj, ale cesta za společným cílem.

binary-system-557614_640 (1)

Každopádně zpráva je jasná – kde je ochota naslouchat tlukotu vesmírného srdce a jednat v zájmu lidské rodiny i našeho pozemského domova tím, že se rozhodneme kráčet svou osobitou, leckdy trnitou stezkou, tam se objevuje i podpora – ale pouze pro ty, jejichž s-vědomí může být čisté, neboť jednají v souladu s vědomím.

Podporované vlastnosti v tomto roce jsou z-odpovědnost (schopnost nezaměřovat svou pozornost na problémy, ale na jejich řešení – tj. přinášet odpovědi), s-vědomitost (konání v souladu s vnitřním svědomím, které odráží cesty celku), dů-k-ladnost (ladný tanec každodennosti). Ovšem ne z pozice „řád pro řád“ a „morálka pro morálku“, ale z tvořivého přístupu cesty za vytyčeným cílem.

Co se týče osobních snů a vlastní cesty, není to jen sedmé nebe, jak vyprávějí ti, kteří se o nic nikdy nepokusili. Nakonec si člověk uvědomí, že jeho největší životní sen je zároveň jeho největší noční můra plná strašidel. Ale už je na čase se na ně podívat a zjistit, že to byli jen dlouho nevidění andělé…

A nakonec jen poznámečka – je jaro, tak bacha ať nás příliš mnoho cílů nepřeválcuje a za pár měsíců nezjistíme, že se to všechno tak nějak rozmělnilo…. všechno roste postupně a nabaluje na sebe další… očekávejte od sebe jasné, viditelné až měřitelné výsledky – a hlavně reálné,… ve spolupráci s dobrým záměrem máte úspěch zaručen 🙂


Autor článku: Jana Mráčková, An Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://www.liveinspirit.cz.

Rozvoj článků podpoříte finančně nebo dárkem od srdce – obojího si cením a vážím, je to dar za dar.

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík
  • Your cart is empty.
Přejít nahoru