Neutrální není nudné
Rozdíl, co je na první pohled vidět mezi Dánskem a Českem, jsou barvy. Severský styl je známý pro svou, no, řekla bych – nepřeplácanost, která je terapeuticky uklidňující. Celý Aarhus, poblíž kterého žijem, je cihlový (špatné se v něm orientuje, “potkáme se u cihlového baráku” : )) Ani v Ebeltoftu, z něhož je fotka, křiklavé barvy nenajdete.
Pravdou je, že výjimečný osobní životní styl se musí vytříbit, přes omyly a pády.
Pravá neutralita se rodí z hloubky
To je ten paradox.
Všechny velké malíře světa poznáte na první pohled, Monet, Picasso, Van Gogh… Kdežto ty průměrné od sebe nerozeznáte. Paradoxně ti nejlepší se totiž zakotvili v neutrálnosti svého stylu – nevybočují z něj.
Sami pro sebe jsou nekompromisně průměrní, a tím se stali pro svět signifikantní.

Růst je tříbení protichůdných energií v sobě
Důležitý je proces vnitřního dialogu, který nás proměňuje za chodu.
Sami sebe kotvíme v určité energetické škále – ve své vlastní léčivě terapeutické neutralitě.
Jak dosahovat neutrality v praxi?

Nevyhodnocovat druhé hned jako ubližující
A ubydou tím situace “nepřátelských soubojů” v komunikaci, o kterých jsem psala v úvodu? Nezaručím, jak u vás, ale u mě téměř vymizely!
Věřím, že dnešní tip vám přinese do života větší balanc a vytříbenější styl. A přeji vám čas rovnováhy právě v tom vašem poměru ♥